Výlet – Miniatur Wunderland Hamburg (4/2019)

 Blog z cesty a Wunderlandu

Přejít přímo na kapitolu Miniatur Wunderland

Úvod

Do Miniatur Wunderlandu (největší modelové železnice na světě – MW) v Hamburku jsem se chtěl podívat už hodně dlouhou dobu nazpět a nebyl jsem sám. Jednak má Wunderland propracovanou propagaci, takže se pořád nejen na FB objevují fotky, videa či články a hlavně ten, kdo už MW navštívil, ho prakticky vždy chválí. Občas jsme se s někým domlouvali, že tedy to zkusíme naplánovat, pak to zase „usnulo“ a zkrátka to pořád nevycházelo a samotnému se mi jet nechtělo. Největší překážkou pro mě byla vzdálenost Hamburku – cca 10 hodin vlakem z Brna – a také cena za dopravu byla už poměrně vysoká. Loni tomu byl plán asi nejblíže, když jsme se bavili s některými dalšími kamarády modeláři, že aby cesta rychle utekla, tak by přisedli třeba po cestě, ale nakonec to taky nevyšlo. Další variantou pro mě bylo jednu cestu zkusit letět, což by i při vzdálenosti letiště ve Vídni bylo rychlejší než po zemi, navíc v Hamburku je letiště (téměř) v městě – snad ani ne půlhodinku od centra vlakem. Ale přes Vídeň bych opět musel cestovat nejspíše sám a po dřívější zkušenosti, jak dlouho to bavilo dceru v Království železnic v Praze jsem usoudil, že s ní to (zatím) úplně cenu nemělo. Ovšem teď po nějaké době v Hamburku jsem se nestačil divit, celou několikahodinovou (dvojitou) návštěvu zvládla perfektně, žádná nuda, pomáhala i fotit atd. Ale nepředbíhejme.

Nakonec tomu letos pomohla náhoda – dcera chtěla „někdy“ letět letadlem, tak jsme byli domluveni, že až třeba bude zase někdy Londýn z Brna za „pár korun“, že náplanujeme nějakou cestu na otočku. Tou náhodou byla v letos v dubnu nově zavedená linka Ryanair Brno – Berlín, na kterou byly letenky od 129 Kč. Let trvá oficiálně 1:10 do Berlína na letiště Schonefeld. Tak jsme koupili dvě letenky, že si uděláme malý výlet – v Berlíně jsem ještě nebyl a třeba druhý den odpoledne pojedeme vlakem či žlutým autobusem zpět do Brna. Při zjišťování cesty zpět jsem zahlédl, že některé vlaky jedou přímo už z Hamburku a že je to vlastně už kousek (hodinu a třičtvrtě až něco přes dvě hodiny dle použitého vlaku). A byl z toho nápad spojit to právě s Wunderlandem. Když už, tak už. Tolik teorie, pak nastala fáze plánování „jak to bude nejlepší“. Samozřejmě došlo na některé chyby a různé varianty, ale nikdy nejde nic úplně hladce, zvláště když se kombinuje více věcí 🙂

Plán cesty

Plán cesty byl nakonec docela podrobně nachystaný i přes krátký termín do odletu (letecky Berlín, přílet v úterý cca 14h, pak v Berlíně za asi 3-4 hodinky prohlídka města a následně přejezd do Hamburku – k večeru, 2x nocleh a ve čtvrtek cesta zpět vlakem. Letadlem zpět to vzhledem k letovému řádu jde až v sobotu a to už jsme zůstávat nechtěli, i ubytování už šlo koncem týdne nahoru kvůli Velikonocím).

Co se týká Wunderlandu, původně jsme zvažovali možnost, když zrovna v našem termínu mají výrazně prodlouženou otevírací dobu až do půlnoci či  až hodinu po půlnoci. A to je i s možností v tyto delší dny koupit kombinovanou výhodnou vstupenku na přibližně hodinovou plavbu po Labi v Hamburku a prohlídku přístavu (což jsem chtěl absolvovat, když už tam budu – v Brně máme jen dva potoky) – v podstatě po příjezdu do Hamburku jít ihned na prohlídku okolo 20h. Loď odjíždí přímo od Wunderlandu a vrací se po asi hodině zpět, pak je volná prohlídka „vláčků“ nebo možnost využít i „zákulisní prohlídky“. To bohužel k mým znalostem němčiny nemělo moc smysl řešit. Přespat, druhý den ještě prohlédnou město za světla a nějak odpoledne vyrazit zpět a ušetřit tak 1 nocleh. Nakonec jsem (naštěstí jak se dočtete dále), zvolil jinou možnost. Už kvůli únavě po celém dni z cestování jsem si říkal, že bychom si asi „vláčky“ neužili podle představ, navíc se traduje, že je to tam „velké“ a nestačí na to pomalu ani celý den, takže byla zvolena vhodnější varianta s dostatkem času na to hlavní – MW.

Dodatečně jsem ještě naplánoval v Berlíně návštěvu Říšského sněmu / německého parlamentu (Bundestag či Reichstag) resp. vyhlídkové kupole. Berlín je v podstatě placka, takže je to ideální při krátké návštěvě města, ho celé „přehlédnout“. Na prohlídku je potřeba se objednat předem na příslušný čas (volíte si až tři časy a návštěvnické centrum pak dle možností zašle informaci, kdy je to možné – reagovali během asi hodinky – u nás často bohužel přetrvává to, že na odpověď člověk čeká i několik dní – pokud se vůbec někdo ozve). Původně jsem prohlídku chtěl při zpáteční cestě, že si cestu rozdělíme, aby nebyla tak únavná, právě na chvíli v Berlíně a na chvíli ještě pak v Praze. Ale nebyl volný termín, jen při cestě tam po 17h, což ovšem už v případě zdržení by mohl být problém pak s návazným vlakem do Hamburku (i když nádraží je pár stovek metrů či jednu stanici metrem – prý nejkratší linkou na světě). Nakonec (díky tomu že v ubytování se dal posunout čas příjezdu i za uvedenou dobu při rezervaci) jsme zvolili pozdější vlak v 19.40 a byl to další důvod posunout návštěvu Wunderlandu na ten druhý den hned ráno (navíc při online rezervaci vstupenek hned na ráno jsme ještě dostali slevu 25% ze vstupného). S tím že aspoň máme libovolně dlouhý čas na prohlídku a zbytek dne se stihne přístav atd., když už člověk jede někam poměrně daleko, ať stihne co nejvíce.

Realita

První drobnější zádrhel nastal po (náhodném) zjištění, že v Německu jsou Velikonoční prázdniny po celý týden a ne jako u nás jen čt/pá. Nemám rád davy lidí a snažím se vyhýbat i třeba víkendovým návštěvám ZOO apod., pokud to je možné (a vyplácí se to). Ale Ryanair v podstatě přerezervovat nejde resp. se to za tu cenu absolutně nevyplatí a tak jsme si řekli, že už to nebudeme řešit a nějak to dopadne – čekací doby právě o prázdninách v Miniatur Wunderlandu ukazovaly 180+ minut a to mě trochu vyděsilo, že tam nebude absolutně k hnutí. Naštěstí vstup (čekání na vstup) řeší ta online rezervace (je to zdarma – jednoznačně doporučuji udělat, lístky lze koupit až tam a když se to nestihne, nic se neděje), takže OK, už nebudeme „blbnout“ a všechno měnit včetně rezervace ubytování atd. Taky co se týká zpáteční cesty, tak dle webu DB se „očekávala vysoká obsazenost“ vlaku již od čtvrtka a samozřejmě se to odráželo i na cenách jízdenek a letenek.

Z Hamburku jsem zvažoval i možnost letět přímo do Vídně a odsud po zemi do Brna, ale čtvrteční letenky už byly od 80 Eur výše za jednoho, takže to už se proti vlaku nevyplatilo i když časová úspora cca 5 hodin by nebyla k zahození). Létá to Austrian a mimo špičku už se dalo dostat na zajímavé ceny okolo 40 Eur (nezkoumal jsem jaké mají poplatky / příplatky), pak ještě může být pro někoho zajímavá možnost Ryanair do Polska (Katovice nebo Krakov, nejsem si teď jistý a dá se také narazit na zajímavé ceny – to může být zajímavé pro Ostravsko a okolí, pro Brno už to časově takový význam nemá). Případně ještě do Prahy s ČSA, kdo by chtěl ušetřit nějaký ten čas (nejlevnější letenky co jsem v rychlosti se díval byly asi okolo 2000 Kč). Letiště v Hamburku je do půl hodinky metrem / vlakem.

Druhý zádrhel přišel nenápadně. Dorazili jsme na brněnské letiště cca před půl dvanáctou, zde na letišti není nutné být nějak úplně dopředu, jak se obecně doporučuje alespoň 2 hodiny, zvláště když je to jediné letadlo, co letí za půl dne. Druhým je spoj do Londýna po 17h a co  jsem si pamatoval, tak bezpečnostní prohlídka je záležitostí pár minut a i kdyby byla fronta, tak se to stíhá (původně jsme zvažovali ještě o další půlhodinový spoj později, ale tak zase kdo zná Brno, tak ví jak je rozkopané a co kdyby náhodou…). U bezpečnostní kontroly nikdo nebyl a všichni seděli okolo a jak jsme se dozvěděli „zatím neodbavujeme, nastal nějaký problém, zatím nevíme víc“. Tak jsme šli ven, bylo hezky, že až se lidi začnou zvedat, tak jdeme taky. Ono u nízkonákladovek zpoždění není nic výjimečného a času máme přece dost. Větší podezření přišlo s tím, když jsem si šel koupit pití a paní v bistru říká, zda nechceme chvíli počkat, že nám budou dávat vouchery na jídlo během pár chvil, ať to nemusíme platit – to už značilo větší problém.

V tu chvíli už mělo být letadlo na cestě z Berlína do Brna, ale jak jsme si za chvíli zjistili z webu letiště Berlín, zůstalo jim dopoledne viset nějaké nepojízdné letadlo na dráze a už se to vezlo a začalo to vypadat špatně. Ve hře byla ještě varianta přejet zpět do města a sednou na vlak směr Praha a pak dál, to by se ještě nějak časově stihnout do večera dalo, aby výlet nějak dopadl, ale bylo slíbené letadlo a bez toho by ten výlet byl poloviční. Tak jsem to zavrhl a zůstat doma se mi nechtělo, protože ubytování by už nešlo zrušit a bylo zaplacené, zbytek by sice problém nebyl, pouze nějaký poplatek za zrušení jízdenek zpět. (…)

Nakonec po asi 2x prodlouženém času odletu (stanoveném na 15:30, následně na 16:45) jsme okolo té 17h, kdy jsme měli jít na vyhlídku na Berlín, seděli teprve v letadle. Kapitán sice říkal, že se moc omlouvají a že poletíme do Berlína „as soon as possible“ and „so fast as possible“ ale stejně se to nějak ještě zdržovalo, že nakonec vedle nás stál ten spoj v 17:20 do Londýna a jeho cestující nastupovali hned po nás…. Odlet byl nakonec 17:25 a to už byla krize… Ale doletěli jsme rychle, nějak kolem čtvrt na sedm jsme se už zvedali ze sedaček. Takže Berlín jsme viděli při příletu trochu z okýnka, prohlédli si letištní plochu a letěli hledat vlak do města. Naštěstí je to kousek od příletové haly, naskočili jsme do vlaku co tam stál, že po cestě zjistíme kam to jede (ten „správný“ spoj nám zřejmě ujel a další jel až za 14 minut) a kdyžtak vysedneme a počkáme na ten správný někde o kus dál. První poznatek – ten jejich S-bahn jezdí příšerně pomalu když člověk spěchá 🙂 Naštěstí se podařilo zjistit, že konečná S45 je Berlín Sudkreuz, což je současně i (první) zastávka našeho vlaku do Hamburku, akorát o 10 minut dříve než je odjezd z hlavního nádraží. Ale zase jedeme o 14 minut dříve než na hlavní… Nakonec jsme dorazili 19:18 na vlak co měl odjezd 19:22 – 24 – ovšem než jsme pochopili (tedy spíše já) systém tamních nástupišť, které jsou na 2 patrech a šikmo na sebe, tak už jsem viděl ten vlak, že ujede přesně „před nosem“. Ve spěchu jsme málem vylezli nijak neoznačeným schodištěm snad skoro na střechu toho nádraží… Naštěstí měl vlak celých 5 minut zpoždění, takže jsme ve finiši stihli koupit i čerstvé croassanty a naskočit. Večer v Hamburku bylo ubytování jen jednu zastávku od nádraží, takže kromě lovení klíče ze samooblužné schránky na číselný kód už vše ok.

Miniatur Wunderland + Hamburk o kousek níže samostatně

Cesta zpět vlakem proběhla bez komplikací, vyplatilo se díky Velikonocím pořídit i místenky (úsek Berlín – Drážďany byla prakticky vyprodána i 1. třída). V Berlíně jsme si udělali přestávku na jarním sluníčku u řeky před nádražím, podívali se na jedné straně na vršek vyhlídkové kupole, na druhé straně na televizní věž na Alexanderplatzu, pofotili lodě na Sprévě a poté pokračovali do Prahy, kde jsme ještě stihli mj. Galerii ocelových figurín na Národní, což bylo také velmi zajímavé a v podvečer tam prakticky nikdo nebyl (vstupenky se dají pravidelně koupit levněji přes Slevomat). Závěrečný úsek do Brna večerním Regiojetem a kousek domů poprvé vyzkoušeným sdíleným autem už utekl velmi rychle a nemuseli jsme čekat na noční rozjezdy. Příště tedy druhý pokus na Berlín a časem určitě zase do Wunderlandu se podívat na novinky.

Konečně Hamburk a Wunderland (MW)

Na začátku je potřeba napsat, že prostě je potřeba to vidět na vlastní oči 🙂 Viděl jsem předtím dost videí či fotek přímo z Wunderlandu – mimochodem nafotili jsme téměř 1000 fotek, které najdete na odkazu:

Galerie našich fotek Miniatur Wunderland 2019 na Rajčeti

… a přesto v reálu je to kolikrát docela jiné, navíc některé věci jsou skryté, něco vynikne spíše v noci, něco ve dne, něco se objevuje je občas atd. I proto jsem rozhodnut se tam určitě někdy zase podívat, navíc Wunderland roste dál. Popis pouze stručný níže, jinak vše najdete na jejich webu a letáčcích u vstupu (DE, EN) s informacemi a mapkou jednotlivých sekcí / místností a se schematickým vyznačením nejdůležitějších budov a bodů.

Základ: www.miniatur-wunderland.com (v angličtině) nebo https://www.miniatur-wunderland.de/

Web je velmi dobře zpracovaný a najdete tam prakticky veškeré potřebné informace v němčině nebo angličtině, včetně možností online rezervace vstupů či přímého nákupu vstupenek, je tam kalendář s otevírací dobou a akcemi (otevírací doba se různě liší, obecně je 9 – 18), dobře zpracovaný příjezd a i informace co dalšího zajímavého je v Hamburku kromě MW.

Stručně co v MW je a jak je uspořádán

MW je rozdělen podle zemí resp. spíše by sedělo podle „oblastí“ a nachází se v propojených místnostech ve dvou patrech (+ patro se zázemím, restaurací, posezením atd.). V současnosti asi 1500m2 a cena okolo 21 milionů Euro (přes půl miliardy korun…), plán je 2300m. Další data jsou na webu nebo v letáku k prohlídce. Pokud se budete držet doporučeného směru prohlídky (není nutné) tak se začíná v nejstarší části představující německou krajinu a tato část asi nejvíc připomíná klasické modelové kolejiště, pak jsme se „museli“ zamířit do levé části přes Knuffingen na známé letiště (Knuffingen Airport). Doporučuji se tady zaměřit kromě letadel také na zázemí letiště, terminály, parkoviště nebo trochu schovanou železnici pod terminály. Velmi zajímavá je letištní věž odpovídající skutečné včetně vnitřního vybavení. Když budete mít štěstí, přiletí (odletí) i něco jiného než klasické letadlo. Zajímavé je, že na letišti jsou letadla nejrůznějších společností, ale chybí zrovna Ryanair, který běžně do Hamburku létá (zda je to úmysl tvůrců MW nebo je to z nějakého jiného důvodu, netuším).

Naproti letišti je úchvatná krajina Švýcarska postavená přes dvě patra, je to průchozí pak dolů. Trochu „zastrčené“ je Rakousko ještě v místnosti před letištěm, ale jinak je provedené moc pěkně včetně noční „bouřky“ nebo (samozřejmě funkčních) lanovek. Když zamíříte (zpět) dolů po schodech přes Švýcarsko (a v rohu přes Bavorsko), jste v Itálii, kde možná podobně jako my zjistíte, že samotné „vláčky“ už tolik nevnímáte a spíše se díváte na vše ostatní. Začíná to Vesuvem a Pompejemi (Vesuv pravidelně „vybuchuje“ v noci, vždy tam stojí lidi a natáčí si to na video, ale v podstatě to jsou „jen“ dobré zvukové efekty doprovázené „lávou“ (světelnými efekty). Ale má to prostě ten správný efekt jako jiné věci v MW. V zatím poslední spodní místnosti pokračuje Itálie a jsou tam monumentální stavby z Říma včetně Kolosea, velkého nádraží, Chrámu ve Vatikánu včetně papeže atd. Naproti jsou relativně malé, ale krásné Benátky včetně „červeného koberce“ z filmového festivalu úplně v rohu (které jsme napoprvé prostě přehlédli…)

Tahle „větší polovina“ MW nám trvala necelé dvě hodinky, pak jsme si šli dát snídani (MW má vlastní restauraci / bistro, trochu bych to přirovnal ke stylu Ikea) nabídka na snídaně bohatá – několik druhů čerstvě obložených housek, pečivo, veškeré nápoje, myslím že se dají objednat i vejce apod., pak se „změní“ na obědovou až do večera, je možné si objednat např. i čerstvé domácí těstoviny. Cenově velmi příjemně překvapila, není to tu tak, jako v mnoha jiných atrakcích, kde se ceny úmyslně nasazují vysoko. I na webu MW je informace, že se snaží mít „přátelské ceny pro všechny“. Není tedy potřeba se někde nutně „zásobit předem“. Některá jídla jsou na oběd možná i levnější než někde u nás. Drahé jsou samozřejmě nápoje, ale to není specialita MW, to je v asi všude v Německu i Rakousku pokud jde o „půllitrovky“ nebo točené nápoje apod. „Menu“ je na webu včetně cen.

Pak jsme pokračovali dále, tentokrát „vpravo“ do části se samotným Hamburkem, která mi přišla velmi povedená. Velkou část staveb jsme pak odpoledne viděli či prošli v reálu a tím ten zážitek je větší (např. nejdražší budova jako v MW tak v reálu – otevírací model MW – Labská Filharmonie s kompletně zpracovaným interiérem, která je vzdálena ani ne 10 minut od MW ve skutečnosti (vysoká prakticky stejně jako nejvyšší dům v ČR – AZ Tower)). Dále např. krásně zpracované nádraží, samotný MW a jeho okolí, část přístavu a staveb na břehu Labe… následuje pak vedle velká část Skandinávie včetně zasněžené krajiny, opět s mnoha detaily a vtípky (třeba domem a figurkami ze seriálu Pipi dlouhá punčocha…). Pěkná je i Amerika, ale zasloužila by si určité ještě více místa. Ale je tam vše – od kovbojů, přes Area 51, start raketoplánu až po Las Vegas a Miami Beach.

Vedle Itálie ve spodním patře lze pozorovat nově vznikající část, kde bude Monaco (uvidíme zda i včetně závodu Formule 1) a následně Provence a vypadá to, že se tím MW dostane zase o velký kus dál. A jak jsem se dočetl, tak už zhruba od roku 2016 existují plány na velké rozšíření, takže pokud se od vydání knihy „15 let MW“ nic nezměnilo, tak se dočkáme nové budovy naproti současné, spojené proskleným mostem nad vodou a jako první bude vznikat Anglie (za skutečný kanálem a dole v mostě budou jezdit vlaky jako v Eurotunelu). A pak dál a dál, to už bylo jen naznačeno, že může být cokoliv…

Spousta věcí / efektů se zapíná přes tlačítka (na rozdíl odjinud téměř všechno plně funkční) a rozhodně to není zábava jen pro děti, jak by se mohlo zdát. Některá jsou aktivní jen v noci či ve dne, některá je potřeba zmáčknout vícekrát po sobě a pokaždé je vidět něco trochu  jiného nebo něco trochu víc (např. povedený „vtípek“ od tvůrců MW s filmovými auty a postavičkami ve vysunovací garáži. Hledal jsem auto Ghostbusters – Krotitelů duchů, které jsem viděl někde na fotce či videu a logicky jsem to čekal někde v Americe, ale je to úplně jinde a těch aut je tam několik pod sebou. Ale aby se ukázala kompletní „garáž“, je potřeba mít trpělivost a nechat si to vyjet přes tlačítko několikrát – na fotkách je to vidět, ale neprozradím, kde se to místo Ameriky nachází 🙂 Také mě docela překvapilo, že se u většiny oblastí dostane člověk ke krajině / modelům blíž, než třeba v Království, kde je to hodně za (plexi)sklem. Tak to tady úplně není, jen někde a kolikrát jsem se divil, že někdo nezpůsobil neopatrností nejen u dětí nějakou „nehodu“ nakláněním přes zábradlí atd. Návštěvníkům se zde věří, že jsou rozumní – no, u některých jsem si tím nebyl úplně jistý.

Kromě toho je ještě k vidění (a poslechnutí) historie (asi obecně) Německa či civilizace jako takové, kdy je na několika modulech ta stejná podoba krajiny v daném čase od pravěku po současnost. Zaujme i o kus vedle velký fotbalový stadion s tisícemi figurek, sbírka záchranářských autíček a vše je doplněno různými menšími dioramky  či vystavenými modely prakticky všude, kde to jde, každý kus prostoru je využit. Obecně se vyplatí se dívat i dolů pod plochu, ve stěnách jsou zakomponovány různé průhledy, lze se podívat do zázemí jak modelářů, tak do „velína“ na obrazovky a „řízení provozu“a mnohé další. I na WC či u skříněk jsou drobná dioramka s figurkami atd.

Doporučení: Všechny „oblasti“ projít tak, aby vše bylo vidět jak ve dne, tak v „noci“, jinak dost věcí unikne, také je asi dost věcí, které jsou „sezónní“ a mění se (třeba takový Bradavický expres chytit a ještě vyfotit za světla se nám skoro nepovedlo, přišli jsme na něj náhodou). Minimálně dva okruhy – jeden na focení (pokud budete chtít fotit „vše“, tak to zabere dost času 😉 a druhý bez oka na foťáku. Kolikrát ostatní vidí to, co vy ne a naopak, takže se i dívat kam ostatní. Děti leckdy vidí to, co my ne. V klidu si zajít když ne na oběd, tak chvíli sednout na kafe nebo něco malého a pak se vydat znovu „do boje“. A samozřejmě se obrnit trpělivostí, když jsme se tam pohybovali pak už okolo té 11 – 12 hodiny, tak už bylo opravdu dost plno a bylo to docela náročné, ty prostory nejsou zase až tak velké jak by se mohlo zdát. Ale nevím, zda to bylo způsobeno těmi Velikonočními prázdninami nebo to tak je vždycky (o víkendech asi určitě). Nicméně čekal jsem to ještě horší při těch online předpovědích, že bez rezervace se bude čekat 2-3 hodiny jen na vstup – při odchodu okolo půl jedné žádné čekající davy u pokladen nebyly, možná někdo čekal v samostatné čekárně k tomu určené, kam jsme neviděli.

Celkem i s večerním návratem „na razítka“ jsme tam strávili asi 7 hodin včetně nějakého občerstvení a vybíráním suvenýrů. Naprosté minimum na nějakou rozumnou prohlídku (bez většího focení) tipuju 2-3 hodiny, ale je to málo. Tak 4-5 určitě je potřeba si vyhradit, pokud tam jste poprvé a chcete si to opravdu prohlédnout.

Kolik to stojí, jaké je zázemí a služby

Informace jsou platné v době návštěvy v dubnu 2019, doporučuji si vše zkontrolovat aktuálně na webu MW atd.

Vstupné je aktuálně 15 Eur dospělý (cca 380 Kč) a 7,50 dítě mladší 16 let (cca 190 Kč), což v porovnání např. s Prahou není zase až tolik (tam platí dospělý 260 Kč). Ušetřit se dá právě online rezervací (či přímo nákupem) předem, rezervuje se na časové rozhraní 1 hodiny, během které je potřeba se dostavit (s nějakou rezervou, kterou tolerují). Např. náš ranní vstup mezi 7 – 8h měl 25% slevu, takže vstup nás stál v podstatě jako do Prahy do Království železnic (v plné ceně, samozřejmě do Království se dá taky získat výhodnější vstupné). Slevy v kalendáři byly většinou ráno a k večeru od 10 až po 30%. Je nutné mít vytištěný kód z rezervace pro slevu (možná by stačil online, ale je potřeba se jím prokázat).

Osobně doporučuji jít na ráno, i přes očekávané dlouhé čekací časy bylo relativně volno první dvě hodinky. A případně při odchodu nezapomenout u vstupu si nechat dát razítko na ruku a můžete se vrátit třeba odpoledne ještě zpět – razítko bylo u kontroly vstupenek, ne u pokladny.

Pokladny jsou odlišeny vyznačenými koridory na 3 nebo 4 druhy podle toho zda je rezervace předem, koupené vstupenky nebo příchod bez rezervace.

Pak už prakticky vše v ceně (mimo restauraci či případné parkování na parkoviště MW 😉 Pouze se platí zvlášť šatna hned u pokladen (to jediné jsem se z webu nedočetl, jestli je kam uložit zavazadla – tak je) – 0,50 za kus, ale pokud nemáte např. velký batoh / zimní oblečení, tak lze využít zdarma skříňky pak u restaurace (pouze záloha 1 Eur do dvířek) – do expozice by se mělo jít jen s foťákem atd., ale nikdo nás nevyhodil když jsme to zjistili až po dvou hodinách, že tam  jsou i ty skříňky zvlášť…). Podobně je možné dobít mobil, tablet v uzamykatelných skříňkách, opět za euro zálohy.

Restaurace (samoobslužná) byla popsána výše, nemám výhrad, je otevřená po celou otevírací dobu, jsou tam asi tři velké místnosti se sezením, buď „stylově“ jako ve vlaku nebo klasické stoly a židle. Platba hotově nebo kartou. Dětský koutek pro menší je součástí. Pro kuřáky je tam kuřárna – taková větší telefonní budka. Samostatně je místnost na případné čekání na vstup bez rezervací.

Vyznačeno je vše německy a anglicky, dobře vyřešeno i graficky, takže se orientuje poměrně snadno. Na začátku za vchodem (nebo před východem 🙂 se nachází větší shop se suvenýry, což je místy trochu divočina, mají tam od normálních svých věcí přes klasické turistické „Hamburg“ věci až po naprosté hlouposti a gadgety z internetu, myslím že každý si něco najde. Koupil jsem knihu „15 let Miniatur Wunderlandu“, která zachycuje vývoj, ukazuje pozadí, technické řešení a taky pěkné fotky, za 19,90 Eur což si myslím je na 350 stran na pěkném papíru v pevné vazbě dobrá cena – a hlavně je tam opravdu hodně těch informací, co možná nejsou ani na webu a člověk je nijak při návštěvě nezjistí (snad při komentované „zákulisní“ prohlídce – probíhají pravidelně v němčině, v angličtině si nejsem jistý, možná na objednávku). Kniha je dostupná v němčině a angličtině a k prolistování jsou i 1-2 výtisky v restauraci u stolů.

Zajímavé je, že v shopu skoro nemají vláčky a modelovou železnici jako takovou (nebo nám musel tento sortiment uniknout, což si nemyslím) – mají své „firemní“ vagonky a mašinky v několika potiscích a měřítcích (H0,TT,N) ale jinak téměř nic moc. Autíčka ano, dokonce spousta se dá koupit ve slevě oproti běžným cenách (nejvíc asi Schuco, Herpa a další a pak i MW spoustu potištěných vozidel). I v shopu se tam dá strávit nějaký čas a utratit peníze :-))

Doprava do MW

https://www.miniatur-wunderland.com/visiting/at-the-wunderland/directions/

Parkování – autem jsme nejeli (a co jsem četl v jiném článku, tak to není ani o moc rychlejší, jestli vůbec) ale menší parkoviště je přímo u MW, které patří pod ně, za 1,50 na hodinu (asi 40 míst), v bezprostředním okolí jsem zahlédl nějaké parkovací domy, info bude na webu, stejně jako je tam mapka a popis MHD

MHD – Nejblíž je to asi od autobusu (metrobusu) č. 6, konečná zastávka asi 50 kroků – hned za rohem. Co chtít více. Jede i od hlavního nádraží. Případně „nadzemkou“ U3 stanice Bauwall – cca 5-6 minut. Ani další zastávky nejsou daleko.

Jízdné – jednoznačně nejlepší volbou je koupit si celodenní jízdenku za 7,80 (jednotlivá jízda stojí 3,30 nebo „krátká“ 1,70), případně se dá mírně ušetřit s „9am Ticket“ za 6,50 což je jízdenka platná v týdnu mimo ranní špičku, záleží v kolik hodin budete cestovat.

Celodenní lístek platí případně současně i pro dítě (děti) a na rozdíl od jiných měst se neoznačuje, v autobusech se nastupuje předními dveřmi a kontroluje ji řidič (mimo těch „metrobusů“, tam je pro urychlení nástup všemi dveřmi). Ale hlavně platí i na lodě, které jsou součástí MHD a není tak třeba platit extra lístky za okružní plavbu apod. (viz níže v kapitole o prohlídce Hamburku). Revizory jsme potkali za jeden den hned 2x a ve větším počtu, takže kontroly jsou asi časté.

Více na stránkách tamního dopravního systému HVVhttps://www.hvv.de/en/tickets/single-day-tickets/overview

Autobus – vzhledem k tomu, že vlak je rychlejší a cenově byly jízdenky stejné ne-li levnější než autobus, tak jsme o tom ani neuvažovali (pouze z Berlína směr ČR jsem porovnával ceny Regiojetu, ale s dítětem to vychází ve vlaku levněji)

Vlak – Jízdenky tam na úsek Berlín – Hamburk koupeny asi týden dopředu na web DB www.bahn.de (mají web i v češtině), ceny se pohybovaly od 19,90 za klasický vlak i ICE ve druhé třídě bez místenek. Pokud bychom cestovali už z ČR, vyplatí se pravděpodobně nakoupit na webu ČD, některé spoje jedou až do Hamburku přímo nebo přestup v Berlíně. Připláceli jsme nakonec 3 eura a jízdenka koupená na webu DB obsahovala i „City Ticket“ – jízdenky pro MHD jak na nádraží v Berlíně tak z nádraží v Hamburku.

Zpět koupeny přes eshop ČD na trasu Hamburk – Praha a rozhozeny na přestup s přestávkou v Berlíně s využitím opět ICE vlaku. Příplatek 4x za místenku vzhledem k Velikonočním svátkům (v ICE bylo místa dost, vlak Berlín – Praha plný dost do Drážďan). Překvapivě nízký příplatek za 1. třídu. Pro zajímavost, cena s místenkami cca 1800 Kč (dospělý + dítě) celkem do Prahy, pokud jsem stejnou jízdenku prodloužil o úsek Praha – Brno, tak najednou byla cena okolo 2600 Kč v 1. třídě. Nakonec jsme platili Praha – Brno zvlášť 355 Kč za RJ Relax (čili obdobu 1. třídy u ČD)

Letecky již bylo popsáno výše, ale pro úplnost:

Z Brna lze nově kombinací Ryanair do Berlína (v současnosti pořád zajímavé ceny v rámci stokorun až do podzimu, aktuální letový řád 2019 je út a so) + přejezd vlakem do Hamburku (doporučuji ICE, je o něco rychlejší a je to asi nám nejbližší „rychlovlak“ i když na této trase nevyužije nejvyšších rychlostí – ale rozdíl je poznat). Když nebudou komplikace, tak oproti cestě vlakem, která trvá kolem 9 – 10h, se dá dostat na asi poloviční dobu i se započtením přejezdu z letiště v Berlíně na vlak.

Praha – Hamburk ČSA (většinou 2-3 tisíce jedna cesta), nevím zda se dá nějak dostat na nižší ceny, ale samozřejmě nějaký čas to ušetří (vlak z Prahy cca 6,5 – 7 hodin)

Z Vídně Austrian, letenky se dají sehnat zhruba od 40 Eur (přímo do Hamburku)

Polsko – Ryanair z Katovic nebo Krakova, dá se narazil na akční ceny i okolo 500 Kč, vhodné spíše ze severní Moravy.

Určitě jsou i nějaké další možnosti, ale zkoumali jsme jen to pro nás nejvhodnější vzhledem k Brnu (např. jiné letiště v Německu z Vídně a také dojet vlakem do Hamburku).

Zajímavou možností může být aktuální nabídka (4/2019) levných letenek do dánského Billundu i z Prahy (opět jen pár stokorun), kde hned v sousedství letiště je známý Legoland a pak se přemístit do Hamburku a spojit tak dvě (nejen) pro děti atraktivní věci do jednoho výletu (spojení Billund Hamburk jsem podrobně nehledal).

Ubytování

Zde asi záleží na každém, co preferuje a jaký má rozpočet. U nás klasicky se slevou přes booking.com. V Hamburku je poměrně dost hostelů, takže pro nenáročné ubytování stačí pár stokorun za noc, hotely už vycházely poměrně dráže. My jsme nakonec zvolili kompromis – pokoj v hostelu, ale s vlastním sociální zařízením a sprchou, cena byla cca 1200 Kč za noc za pokoj, zejména vzhledem k lokalitě. Hotely přibližně od 2000 Kč, ale jednak jsme rezervovali už docela pozdě, takže dost možností bylo vyprodaných a na cenu měly opět trochu vliv prázdniny / Velikonoce. A také jsem se snažil mít lokalitu blízko nádraží / MW, abychom necestovali večer přes půl města a ráno hodinu do MW. Ale MHD funguje kvalitně a rychle, takže příště klidně i jiné ubytování, které bude o něco dál. Pro info – jednalo se o hostel Hammerbrook, 1 stanici od hlavního nádraží, na přespání to stačilo, ale na rodinný pobyt na více nocí bych volil spíše klasický hotel – hlavně kvůli hluku, bylo slyšet všechno z chodby i okolních pokojů. Vzdálenost k MW byla cca 20 – 25 minut. Stanice S-bahnu i autobusu hned za rohem, všechny služby / obchody dostupné na hlavním nádraží, základ i hned v okolí (občerstvení, bankomat, automat na jízdenky).

 

Hamburk – (rychlá) prohlídka města

Hamburk je velmi zajímavé město (2. největší v Německu s asi 2. mil. obyvatel), které je samozřejmě nejvíce ovlivněno důležitým přístavem a všudepřítomnou vodou, kanály a mosty (snad je to i město s nejvíce mosty na světě). Je tu vedle sebe historická architektura, stará nadzemka atd. vedle obrovského množství moderní architektury (např. nejnovější čtvrť Hafen City) a jde to velmi dobře dohromady. Velká část kolejové dopravy jezdí po povrchu, takže si lze velkou část města „zrychleně“ prohlédnout už při cestě. Zajímavé bylo i samotné nádraží s velkou halou a velmi dobře vyřešenou kombinací dálkové a místní dopravy a rychlostí odbavování (příměstských a městských) vlaků. Jak je obvyklé na velkých nádražích a dopravních uzlech v Německu či Rakousku, tak jsou tu všemožné obchody nejen s potravinami, restaurace, fastfoody – mnohé otevřené do pozdních hodin a i o víkendech, kdy je jinde už zavřeno.

Samotnou prohlídku města lze začít hned okolím MW, který se nachází v místě protkaném kanály a je v místě starých skladů pro všemožné zboží – Speicherstad (nyní je vše zrekonstruované a dobře se tu doplňuje původní architektura s moderními stavbami. Na jedné straně navazuje moderní čtvrť Hafen City, která se pak propojuje s centrem města a pokračuje směrem k nádraží. Z druhé strany, jen pár minut chůze, je moderní dominanta Hamburku, již zmíněná budova Labské Filharmonie, která má pod prosklenou částí vyhlídkovou terasu přístupnou zdarma – pouze je potřeba si dole na pokladně vyzvednout vstupenky, nebyla potřeba ani rezervace předem. Nahoru se vyjíždí dlouhým tunelem po eskalátorech do části s vyhlídkovým „oknem“ a pak ještě o něco výše na terasu. Výhled je na Labe, přístav i na město jako takové.

Hned vedle je molo přívozu „72“, který pokračuje směr Landunsbrücken, odkud odjíždí jak další přívozy tak i vyhlídkové okružní plavby přístavem placené zvlášť. Lodě v systému HVV se dají využít v rámci celodenní jízdenky na MHD (pro prohlídku přístavu a Labe je ideální přívoz / loď „62“ případně pak i „61“ – trasa z velké části kopíruje okružní plavby, lze kdekoliv vystoupit a vydat se zpět (lodě jezdí po zhruba 10 – 15 minutách) nebo zůstat na jedné lodi a z konečné se zase po krátké zastávce ihned vracet zpět. Plavba nám zabrala něco přes hodinu.

Další možností je procházka po nábřeží, kolem kotvících lodí, z nichž některé slouží jako samostatná muzea včetně jedné ponorky. Prošli jsme pak zpět blíže k centru Hamburku a okolo kostela sv. Michaela (na věž by se mělo dát dostat na vyhlídku), kde byly neuvěřitelně klidné rezidentní ulice a navštívili jsme „Hamburger Dom“ – což je něco jako Prater s různými atrakcemi – je to strašný chaos a kontrast vůči klidným ulicím o pár set metrů předtím. I ten Prater ve Vídni je proti tomu docela klidné místo (možná tomu nahrával fakt, že jsem trefili nějakou „rodinnou středu“, kdy většina atrakcí a stánků má slevy po celý den (např. velké kolo stálo jen 3,50 na osobu, čili ještě trochu méně než „slavné“ a o dost menší brněnské vánoční kolo na Moravském náměstí – bohužel byla dlouhá fronta). Podobné ceny byly i jinde. Pro děti asi výborné, ale jinak to lze s klidem asi vynechat a zkusit místo toho např. přehradu Alster jen o něco dál nebo tunel pod Labem jako zajímavou technickou (plně funkční) památku.

Nestihli jsme např. japonskou zahradu, je zde samozřejmě i ZOO a další cíle, ale to za jeden den nejde všechno obejít. Rozhodně kromě samotného MW lze doporučit filharmonii, svezení po řece a pak okolí od Altony zase zpět do Speicherstadu. Na jeden den tak akorát.

 

Galerie našich fotek Miniatur Wunderland 2019 na Rajčeti

Několik fotek ze samotného Hamburku a celé cesty: